Maturity

Seznam literárních děl k ústní zkoušce

(předmět psychologie, historie psychologie, struktura psychologických věd, vztah k jiným vědním oborům, využití psychologie v praxi, význam psychologie pro práci a identifikaci s rolí sociálního pracovníka, základní psychologické pojmy a metody: psychika – její funkce a projevy, základní formy psychiky, psychika člověka s handicapem nebo v krizové životní situaci, vědomí a podvědomí, biologická a sociální determinace psychiky, psychologické metody)

2. Psychické procesy bezprostředního poznávání skutečnosti

(čití a vnímání, smyslová citlivost, vlastnosti a poruchy vnímání, mimosmyslové vnímání)

3. Psychické procesy zprostředkovaného poznávání skutečnosti

(představivost, eidetické představy, asociační zákony, typy a poruchy představivosti, fantazie a její druhy, tvořivost, metody rozvíjení tvořivosti)

4. Psychický proces zprostředkovaného a zobecněného poznávání skutečnosti

(myšlení, druhy myšlení a myšlenkové operace, poruchy myšlení, řeč, druhy a poruchy řeči, rozvoj řečových dovedností, jednání s lidmi s poruchou řeči)

5. Psychické procesy zvyšující efektivitu poznávání skutečnosti

(pozornost, druhy a poruchy pozornosti, činitelé ovlivňující pozornost, paměť, zákonitosti paměti, druhy a typy paměti, faktory zapamatování a zapomínání, poruchy paměti, psychologie učení, formy a druhy učení, zákony učení, podmínky učení, problematika jedinců s poruchami učení)

6. Psychické procesy subjektivního prožívání stavů a vztahů

(city a emoce, druhy, vlastnosti a poruchy citů, emocionální inteligence, rozvoj emoční inteligence, prožívání bolesti, strachu a úzkosti, reakce nemocného, možnosti ovlivnění psychologickými prostředky)

7. Psychologie osobnosti, osobnost sociálního pracovníka, typologie osobnosti

(vlastnosti a znaky osobnosti, metody poznávání osobnosti, činitelé podílející se na utváření a vývoji osobnosti, specifika osobnosti klientů v sociální péči, pozorování změn v osobnosti a chování klienta)

8. Aktivačně – motivační vlastnosti osobnosti

(motivace a motivační činitelé, zákonitosti a principy motivace lidského chování, potřeby jako nejsilnější motivační činitel, hierarchie potřeb, změny potřeb klientů sociální péče, aktivizace osobnosti klienta)

9. Vztahově – postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

(citové vazby, postoje, hodnoty  a charakter, sebeuvědomění, sebepoznání, sebehodnocení, sebekritika, svědomí, vůle a volní vlastnosti, sebepojetí a jeho vývoj)

10. Výkonové a dynamické vlastnosti osobnosti

(druhy schopností, inteligence, temperament a jeho vliv na prožívání a chování jedince)

11. Utváření osobnosti v náročných životních situacích a psychohygiena

(charakteristika NŽS, konflikty a modely jejich řešení, frustrace a deprivace a jejich následky, frustrační tolerance, stres a jeho průběh, stresory, prevence stresu, psychické obranné reakce na náročné situace, přiměřené a nepřiměřené způsoby řešení, význam psychohygieny, zdravý životní styl, relaxační techniky a jejich význam v práci sociálního pracovníka)

12. Sociální psychologie, socializace osobnosti

(sociálně- psychologické vlastnosti osobnosti, faktory ovlivňující socializaci, osobnost v sociálních situacích, sociální pozice a role, sociometrie, sociální percepce a faktory, které ji ovlivňují, vývoj sociálních vztahů v průběhu života)

13. Verbální a neverbální komunikace

(význam verbální komunikace v práci sociálního pracovníka, zásady komunikace s klienty, dětmi a spolupracovníky, rozhovor jako pracovní metoda sociálního pracovníka, komunikační překážky, poruchy komunikace, činitelé usnadňující komunikaci, charakteristika kvalitní komunikace, zásady verbální komunikace, specifické komunikační dovednosti sociálního pracovníka, navázání kontaktu, empatie, aktivní naslouchání, druhy nonverbální komunikace a její význam pro práci SP)

14. Asertivita a agresivita

(vymezení obou způsobů komunikace, význam asertivity a znalost asertivních technik, asertivní dovednosti, techniky zvládání agresivity)

15. Periodizace vývoje jedince

(zákonitosti vývoje, činitele ontogeneze, charakteristika jednotlivých vývojových období)

16. Zvláštnosti prenatálního a perinatálního vývoje jedince, psychosociální vývoj v období kojeneckém a batolecím

(interakce matky s dítětem, vliv psychiky na průběh těhotenství a vývoj plodu, faktory negativně ovlivňující vývoj plodu, psychomotorický vývoj novorozence, vhodné hry pro rozvíjení schopností)

17. Psychosociální vývoj předškolního věku, psychologická charakteristika školní zralosti a psychosociální problematika mladšího školního věku (prepuberta)

(psychosociální problematika, bolest u dětí, psychologické možnosti zvládání bolesti, význam hry a kresby jako diagnostické a terapeutické metody)

18. Psychické zvláštnosti puberty a adolescence

19. Psychické zvláštnosti období dospělosti, psychologická problematika stáří, nevyléčitelně nemocných a umírajících

(charakteristika jednotlivých období dospělosti, stárnutí a stáří, smrt, eutanázie, hospic- závažná psychologická, filozofická a etická problematika, zvláštnosti komunikace ve stáří, přístup k této skupině klientů)

20. Psychoterapie v praxi sociálního pracovníka, formování vztahu mezi klientem a s. pracovníkem, psychologický přístup ke klientům s handicapem, profesionální deformace, syndrom vyhoření

(zvláštnosti v přístupu k handicapovaným, profesionální chování)

Pečovatelství – témata pro praktickou zkoušku 

školní rok 2024/2025

 Péče o osobní hygienu dospělých – ranní hygienická péče

2.       Péče o osobní hygienu dospělých – celková koupel

3.       Osobní péče o klienta, péče o spánek

4.       Nozokomiální nákazy a jejich prevence

5.       Prevence dekubitů

6.       Péče o lůžko, péče o dýchání

7.       Péče o vyprazdňování klienta

8.       Péče o výživu

9.       Dokumentace individuálního plánování v sociální péči

1    Aktivizace klienta, druhy činností, faktory ovlivňující aktivizaci

1    Péče o pohyb, léčebné polohy, činnosti podporující fyzické schopnosti – skupinové kondiční cvičení

1     Psychosociální aktivizace klienta s demencí, demence, činnosti podporující mentální schopnosti

1    Psychosociální aktivizace klienta se smyslovým postižením, činnosti podporující senzorické schopnosti

1     Péče o klienta v terminálním stadiu nemoci

1    Kompenzační pomůcky pro částečně soběstačné a imobilní klienty, fyziologické funkce

Součástí každého okruhu je sledování fyziologických funkcí (tlak krevní, pulz, tělesná teplota).

Hodnocení ústních a písemných zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, z anglického a ruského jazyka

Profilová zkouška z českého jazyka a literatury

Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury má charakter komplexní jazykové zkoušky. Skládá se ze dvou částí: z písemné práce a z ústní zkoušky.

Písemná práce

V písemné práci žáci zpracovávají jedno z šesti témat navržených předmětovou komisí českého jazyka a schválených ředitelem školy.

Minimální rozsah textu je 250 slov.

Časový limit je 15 minut pro volbu zadání a 120 minut pro vypracování písemné práce. Povolenou pomůckou jsou Pravidla českého pravopisu.

Kritéria hodnocení písemné části maturitní zkoušky z českého jazyka

Písemná práce je hodnocena podle 3 základních kritérií, výsledné hodnocení je součtem bodů udělených za jednotlivá kritéria. Kritéria hodnocení jsou následující:

1. Zpracování zadání

IA Text odpovídá zadanému tématu

IB Text odpovídá zadané komunikační situaci a zadanému slohovému útvaru

2. Pravopis a slovní zásoba

IIA Výskyt pravopisných a tvaroslovných chyb

IIB Rozmanitá, bohatá, vhodně volená volba slov

3. Výstavba větných celků a kompozice

IIIA Výstavba větných celků a syntaktické nedostatky

IIIB Kompozice, členění textu, argumentace

Každé dílčí kritérium je hodnoceno body na škále 0-1-2-3-4-5. Maximální počet dosažitelných bodů je 30. Stupně hodnocení:

V případě, kdy je písemná práce v dílčím kritériu IA nebo IB hodnocena počtem bodů 0 (text se nevztahuje k zadanému tématu, text prokazatelně nevykazuje charakteristiky zadaného útvaru a reaguje na jiné vymezení komunikační situace, nedodržení délky textu) se písemná práce podle dalších kritérií nehodnotí a výsledný počet bodů za písemnou práci je roven 0.

Zkoušku konanou formou písemné práce vykoná žák úspěšně, pokud dosáhne minimálně 43,33 procentních bodů. Hranice úspěšnosti v bodech je 13 bodů.

Ústní zkouška

Pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury ředitel školy určil v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem maturitní seznam literárních děl. Zároveň stanovil kritéria pro sestavení vlastního seznamu literárních děl žákem, který je platný i pro opravnou a náhradní zkoušku.

Pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury žák ve stanoveném termínu předkládá vlastní seznam 20 literárních děl, která si vybere ze školního seznamu literárních děl na základě následujících kritérií:

• celkový počet literárních děl 20
• světová a česká literatura do konce 18. století – minimálně 2 literární díla
• světová a česká literatura 19. století – minimálně 3 literární díla
• světová literatura 20. a 21. století – minimálně 4 literární díla
• česká literatura 20. a 21. století – minimálně 5 literárních děl
• seznam žáka může obsahovat maximálně dvě díla od jednoho autora

Žák odevzdá seznam řediteli školy nebo jím pověřené osobě do 31. března, v němž se maturitní zkouška koná, pro jarní zkušební období a do 30. června roku, v němž se maturitní zkouška koná, pro podzimní zkušební období.

Neodevzdá-li žák do určeného data seznam literárních děl, losuje si u zkoušky pracovní list z pracovních listů ke všem dílům maturitního seznamu literárních děl pro daný obor vzdělávání.

Žák je s jeho obsahem seznamován v průběhu celého studia na střední škole, seznam četby platný pro daný školní rok je dostupný na webových stránkách školy od září školního roku, v němž bude žák maturovat.

• Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje číslo pracovního listu.
• Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.
• Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
• V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu.
• Ústní zkouška se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu obsahujícího úryvky z konkrétního literárního díla a neuměleckého textu a obecné struktury ústní zkoušky z českého jazyka a literatury.
• Pro žáky jsou zajištěny pracovní listy k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl.
• Zkoušející a přísedící při zkoušení využívají k hodnocení tiskopis Záznam o hodnocení ústní zkoušky z českého jazyka literatury.
• Bodové hodnocení z protokolu o výsledcích ústních zkoušek žáka je následně převedeno na výslednou známku – dle následující tabulky (viz níže).

Předmětem ústní části maturitní zkoušky jsou praktické komunikační dovednosti a přiměřená analýza a interpretace uměleckého a neuměleckého textu, a to s využitím znalostí, vědomostí a dovedností získaných v průběhu studia.

 V průběhu zkoušky není žákovi dovoleno používat žádné pracovní pomůcky vyjma pracovního listu, obecné struktury ústní zkoušky a psacích potřeb.

Pracovní list dostává žák až bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce, tedy po vylosování čísla zadání, tj. pracovního listu.

K pracovnímu listu žák obdrží obecnou strukturu ústní zkoušky z českého jazyka a literatury.

S obecnou strukturou ústní zkoušky je žák seznamován během celého studia, nejpozději však od září daného školního roku, v němž žák ústní zkoušku skládá.

Kritéria hodnocení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury

Žák při ústní zkoušce prokáže osvojení vědomostí a dovedností při analýze uměleckého textu a analýze neuměleckého textu. V průběhu celé zkoušky je hodnocena jeho výpověď v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury.

Analýza uměleckého textu a analýza neuměleckého textu se týká jednotlivých dílčích částí a oblastí hodnocení, které jsou dány obecnou strukturou ústní zkoušky, a žákovi jsou přidělovány body k jednotlivým dílčím kritériím na bodové škále 0 -1 -2 – 3 – 4.

1.kritérium = Analýza uměleckého textu:

1.1. oblast hodnocení: literární druh, žánr; téma, motiv; časoprostor, kompozice

1.2. oblast hodnocení: vypravěč/lyrický subjekt; postavy; promluvy; verš

1.3. oblast hodnocení: jazykové prostředky; tropy a figury

2. kritérium = Literárněhistorický kontext

2.1. oblast hodnocení: souvislosti literárního a historického vývoje, tj. obecně kulturní kontext

2.2. oblast hodnocení: kontext autorovy tvorby

3. kritérium = Analýza neuměleckého textu

3.1 oblast hodnocení: porozumění textu, souvislost mezi výňatky; charakter komunikační situace, hlavní myšlenka, podstatné/nepodstatné informace, možné interpretace textu; komunikační situace

3.2. oblast hodnocení: funkční styl. Slohový postup, slohový útvar, jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

4. kritérium hodnocení = Výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury.

Pro celkové hodnocení ústní zkoušky platí 2 vnitřní podmínky hodnocení:

1. Za analýzu uměleckého textu (1. kritérium) a literárněhistorický kontext (2. kritérium) musí žák dohromady získat alespoň 4 body. Pokud získá méně než 4 body, je za ústní zkoušku celkově hodnocen 0 body.
2. Za kritérium Analýza uměleckého textu musí žák získat alespoň 3 body. Pokud získá méně než 3 body, je za ústní zkoušku celkově hodnocen 0 body.

Zkoušející i přísedící zaznamenávají v průběhu ústní zkoušky dílčí body k jednotlivým kritériím do Záznamu o hodnocení ústní zkoušky z českého jazyka literatury.

Maximální dosažitelný počet bodů za celou ústní zkoušku je tedy 28, minimální počet bodů je 13, a to za splnění obou vnitřních podmínek – viz výše.

Body za jednotlivá kritéria se sčítají a jsou přepočítány na známky dle uvedené stupnice:

Úspěšné složení maturitní zkoušky je podmíněno úspěšným složením obou jejích částí. Každou z částí zkoušky vykoná žák úspěšně, pokud dosáhne nejméně 43,33 procentních bodů, což je v případě písemné práce 13 bodů a v případě ústní zkoušky 13 bodů.

Pokud žák neuspěje u komplexní zkoušky z českého jazyka, opakuje jen tu dílčí zkoušku, u které neuspěl.

Profilová zkouška z anglického a ruského jazyka

Maturitní zkouška z anglického i ruského jazyka má charakter komplexní jazykové zkoušky. Skládá se ze dvou částí: z písemné práce a z ústní zkoušky.

Písemná práce

V písemné práci žáci zpracovávají jedno ze dvou témat navržených předmětovou komisí anglického nebo ruského jazyka a schválených ředitelem školy.

Minimální rozsah textu je 200 slov.

Písemná práce z cizího jazyka trvá 75 minut včetně času na volbu zadání.

Při konání písemné práce má žák možnost použít překladový slovník.

Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání, popřípadě výchozí text k zadání.

Kritéria hodnocení písemné části maturitní zkoušky z anglického a ruského jazyka

Dílčí zkouška konaná formou písemné práce je hodnocena podle osmi základních kritérií.

Každé z těchto dílčích kritérií je hodnoceno body na škále 0 – 1 – 2 – 3 – 4. Maximální dosažitelný počet bodů za celou dílčí zkoušku je 32 bodů.

Kritéria hodnocení jsou následující:

I Zadání

II Obsah a rozsah

III Organizace a koheze textu

IV Prostředky textové návaznosti a syntax

V Gramatická přesnost / Gramatika

VI Rozsah gramatických struktur

VII Slovní zásoba

VIII Rozsah slovní zásoby

Stupně hodnocení:

V případě, kdy je písemná práce v dílčím kritériu I nebo II hodnocena počtem bodů 0 (text se nevztahuje k zadanému tématu, text prokazatelně nevykazuje charakteristiky zadaného útvaru) se písemná práce podle dalších kritérií nehodnotí a výsledný počet bodů za písemnou práci je roven 0.

Zkoušku konanou formou písemné práce vykoná žák úspěšně, pokud dosáhne minimálně 44 procentních bodů. Hranice úspěšnosti v bodech je 14 bodů.

Ústní zkouška

Pro ústní zkoušku z anglického i ruského jazyka ředitel školy určil seznam 20 maturitních okruhů.

• Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje číslo pracovního listu.
• Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.
• Při přípravě k ústní zkoušce má žák k dispozici překladový slovník.
• Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
• V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list se stejným číslem a zadáním.
• Ústní zkouška se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím monotematického pracovního listu.
• Pracovní list obsahuje 4 části – 5 otázek k tématu, obrázek k popisu, samostatný projev na dané téma, odborná část – samostatný projev k odbornému tématu, tvorba individuálního plánu péče klienta.

Kritéria hodnocení ústní zkoušky z anglického i ruského jazyka

• Každá část ústní zkoušky je hodnocena podle 4 základních kritérií. Každé z těchto dílčích kritérií je hodnoceno body na škále 0 – 1 – 2 – 3. Maximální dosažitelný počet bodů za celou dílčí zkoušku je 39 bodů.
• Zkoušející a přísedící při zkoušení využívají k hodnocení tiskopis Záznam o hodnocení ústní zkoušky.
• Bodové hodnocení žáka je následně převedeno na výslednou známku dle následující tabulky.

Stupně hodnocení:

Úspěšné složení maturitní zkoušky z anglického i ruského jazyka je podmíněno úspěšným složením obou jejích částí. Každou z částí zkoušky vykoná žák úspěšně, pokud dosáhne nejméně 44 procentních bodů, což je v případě písemné práce 14 bodů a v případě ústní zkoušky 17 bodů.

Pokud žák neuspěje u komplexní zkoušky z anglického nebo ruského jazyka, opakuje jen tu dílčí zkoušku, u které neuspěl.

Výsledné hodnocení maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, anglického a ruského jazyka

1. V případě zkoušek z českého jazyka a literatury a z anglického i ruského jazyka tvoří hodnocení písemné

    práce 40 % a hodnocení ústní zkoušky 60 % celkového hodnocení zkušebního předmětu.

2. Hodnocení dílčích částí je známkou 1 – 5.
3. Výsledná známka vznikne váženým průměrem známek získaných v jednotlivých částech zkoušky.

Pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky bude průběh maturitní zkoušky uzpůsoben podle doporučení školního poradenského zařízení.

Hodnocení ústních a praktických zkoušek odborných předmětů profilové části maturitní zkoušky