PREVENTIVNÍ PROGRAM 2018/2019

Střední škola, Kralovice, nám. Osvobození 32

Obsah:

1       Východiska tvorby PP Střední školy Kralovice

1.1     Cíl programu

1.2     Garant programu a jeho spolupracovníci

1.3     Popis výchozí situace

1.3.1  Charakteristika školy a její specifika

2       Informační zdroje

2.1    Vnitřní informační zdroje

2.2    Vnější informační zdroje

3        Analýza současné situace

4       Cíle PP

4.1     Krátkodobé cíle

4.2     Dlouhodobé cíle

5       Metody práce

5.1     Aktivity pro žáky

5.2     Aktivity pedagogů

5.3     Spolupráce s rodiči

6       Plán evaluace

7       Přílohy

Tento program zahrnuje zároveň Plán prevence, Preventivní program a Strategii předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování.

1.   Východiska tvorby PP Střední školy Kralovice

Preventivní program školy je zpracován na základě Metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (MŠMT ČR č. j.: 21291/2010-28), který do prevence rizikového chování zařazuje předcházení zejména následujícím rizikovým jevům: agrese, záškoláctví, šikana, kyberšikana, násilí, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie, vandalismus, závislostní chování, užívání všech návykových látek, netolismus, gambling, rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, spektrum poruch příjmu potravy, negativní působení sekt a sexuální rizikové chování.

1.1.               Hlavní cíl programu

Základním principem strategie prevence rizikového chování je na SŠ Kralovice výchova žáků ke zdravému životnímu stylu s cílem zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, jejich sociální a osobnostní rozvoj i rozvoj jejich komunikačních dovedností. Předcházení rizikovému chování na škole slouží začlenění PP do osnov a učebních plánů školního vzdělávacího programu školy, zapracováním do školního řádu a vnitřního řádu a řešením aktuálních problémů souvisejících s výskytem rizikového chování ve škole. PP je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. Velmi důležitou oblastí je podpora smysluplného využívání volného času.

1.2.               Garant programu a jeho spolupracovníci

·      Za koordinaci preventivních aktivit zodpovídá školní metodik prevence rizikového chování Mgr. Margit Chudáčková (dále jen ŠMP)

·      ŠMP spolupracuje s ostatními pedagogickými pracovníky školy, s odborníky a institucemi zabývajícími se problematikou rizikového chování žáků

·      ŠMP seznamuje ředitele školy s aktualizovaným programem,

·      ředitel školy je garantem PP.

1.3.               Popis výchozí situace (vnitřní a vnější zdroje)

1.3.1.        Charakteristika školy a její specifika

Typ školy:          střední škola na malém městě, sídlící ve dvou propojených budovách přímo v centru města na frekventovaném náměstí, v jedné budově je škola s moderně vybavenými učebnami, ve druhé budově je domov mládeže, jehož kapacita je 85 žáků, v prostoru školy je dále venkovní hřiště, které slouží převážně k volnočasovým aktivitám, škola má dlouholetou tradici, je v provozu od roku 1962, škola má velkou spádovou oblast (Plzeň – sever), žáci dojíždějí i z jiných spádových oblastí, problematická je dopravní obslužnost

Počet žáků školy: 196

Počet tříd:          10

Počet oborů:       3 (tříleté obory s výučním listem – Mechanik opravář motorových vozidel, Opravář zemědělských strojů, čtyřletý obor s maturitou – Sociální činnost)

Riziková místa:   rizikovým místem ve škole je prostor šaten a prostory WC v budově SŠ, rizikovým místem vnějšího okolí školy je zejména bezprostřední okolí školy, prostor před budovou domova mládeže, autobusové zastávky a průchod z náměstí do sídlišt

2. Informační zdroje

2. 1. Vnitřní informační zdroje

Odborná a metodická literatura:

Učitelské noviny

Prevence – odborný časopis

Drogy – poznej svého nepřítele

Řekni drogám ne

Sám sebou

Griffinová, Musson, Allenová, Kissingerová: Cesta ke svobodě

Gábal I.: Etnické menšiny ve střední Evropě

Strejčková A. a kol: Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví

Moravské zemské muzeum: Romové – tradice a současnost

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., v platném znění

Zákon o soudnictví ve věcech mládeže, č. 218/2003 Sb., v platném znění

Zákon o sociálně právní ochraně dětí, č. 359/1999 Sb., v platném znění

Audiovizuální zdroje:

Seznam viz příloha č. 7

Webové stránky školy:

www.sskralovice.cz

e – mailová adresa ŠMP:

margit.chudackova@sskralovice.cz

2.2. Vnější informační zdroje

Webové stránky: viz příloha č. 8

Kontakty na organizace:

1)   PPP Plzeň, Částkova78, Plzeň 326 00

Vedoucí pracoviště Plzeň – sever: Mgr. Šárka Čechurová, tel: 377 468 172, e mail: pppps@quick.cz

2)   Policie ČR, obvodní oddělení Manětínská 396, 331 41 Kralovice, tel: 373 396 466, fax: 373 396 301, e-mail: psoopkralo@mvcr.cz, vedoucí oddělení: komisař npor. Mgr. Petr Kabát, tel: 974 327 730

3)   P- centrum, středisko pro primární prevenci, Plachého 6, Plzeň 301 00, tel. 377 220 325, 731 183 394, e mail: prevence@cppt.cz

4)   K – centrum, kontaktní centrum, Havířská 11, Plzeň 301 00, tel./fax: 377 421 374, e mail: kcentrum@cppt.cz, internetové poradenství:dotazy@cppt.cz

5)   Občanská poradna Plzeň, o.s. Koterovská41, 326 00 Plzeň,  tel. 377 456 468, 377 456 467, 777 964 563,  email: poradna@opplzen.cz

6)   MUDr. Ctirad Kozderka, Průběžná 821, 331 41 Kralovice, tel. 373 396 306

7)   OSPOD, Městský úřad Kralovice, Manětínská 493, tel. 373 300 207, Jarmila Valachová

8)   Linka důvěry a psychologické pomoci Plzeň, nonstop provoz, tel. 377 462 312, 605 965 822, e mail:ld.plzen@atlas.cz

9)   Linka bezpečí, tel. 116 111

10) Linka Bílého kruhu bezpečí: Husova 11, Plzeň, tel: 257 317 110 NONSTOP, www.bkb.cz

11) Centrum SOS Archa: 377 223 221, archa.plzen@di­akoniecce.cz

12) Poradenské centrum Ledovec, Ledce1, 330 14 Ledce, mobil 776 100 101,Facebook Ledovec, o. s., e-mail: pc@ledovec.cz

13) Člověk v tísni o.p.s., regionální pobočka Plzeň, Mikulášské nám. 17, 326 00 Plzeň, tel. 377240 090

14) Krajský koordinátor primární prevence – Bc. Hana Dadučová, DiS, KÚ Plzeňského kraje, email: hana.daducova@plzensky-kraj.cz, tel. 377 195 321

15) Oblastní metodik prevence – Mgr. Milan Žižka, PPP Plzeň – sever, email: zizka@kapezet.cz, tel. 733 745 842

3. Analýza současné situace

Analýza problematiky rizikového chování žáků ve škole je důležitá pro zjištění aktuálního stavu, stanovení příčin rizikového chování a vytýčení cílů prevence.

V předchozím roce jsme se setkali na naší škole především s těmito typy rizikového chování: záškoláctví, nadměrné užívání mobilních telefonů, poškozování osob prostřednictvím sociálních sítí.

Ke stanovení cílů programu byla provedena evaluace preventivních aktivit loňského školního roku.

Z evaluace rizikového chování z předchozího roku vyplývá, že bychom měli vyžadovat striktní dodržování školního řádu a pravidel slušného a bezpečného chování, sledovat absenci žáků a při vyšším počtu zameškaných hodin včas přikročit k řešení této situace. Je třeba snížit jejich počet, dbát důsledně na kontrolu absence a v případě dlouhodobé či opakované absence žádat potvrzení od lékaře.

Pedagogové a zejména třídní učitelé by měli působit na klima ve třídě a snažit se důsledně dodržovat pravidla používání mobilních telefonů během vyučování dle školního řádu.

4.   Cíle MPP

4.1. Krátkodobé cíle

Pro žáky

·         na začátek studia je u všech oborů zařazen adaptační kurz. Jeho absolvování by mělo umožnit žákům lépe se poznat, spolupracovat a fungovat jako tým, ve kterém má každý svou důležitou roli. Tento kurz by měl zároveň vytvořit pozitivní vazby nejen ve třídě, ale i mezi žáky a třídním učitelem.

·         v průběhu celého školního roku budeme důsledně sledovat absenci všech žáků a pravidelně žákům připomínat nutnost řádné docházky do školy k úspěšnému ukončení studia

·         v průběhu školního roku se budeme snažit snížit počet zameškaných hodin u žáků všech oborů

·         připravíme přednášku na téma „kyberšikana“ pro žáky všech oborů

·         zorganizujeme přednášky na téma „Drogy a jiné návykové látky“, „Poruchy příjmu potravy“, „První pomoc“, „Kouření“, „AIDS“, „Láska, sex a dospívání“, „Zubní hygiena“, „Bezpečnost v dopravě“.

·         v průběhu září a října vytvoříme nabídku volnočasových aktivit pro ubytované žáky, především je důležité nabídnout sportovní a zájmové aktivity, kterými vyplní smysluplně volný čas

·         v průběhu školního roku provedeme monitoring rizikového chování

·         v průběhu roku budeme důsledně dbát na dodržování školního řádu a zásad slušného chování

·         účast v projektu Nenech to být

Pro rodiče

·         zlepšíme spolupráci s rodiči a motivaci rodičů k většímu zájmu o prospěch a absenci jejich dětí, budeme je motivovat k účasti na třídních schůzkách i dnech otevřených dveří školy

Pro učitele

·         během školního roku budou pedagogičtí pracovníci absolvovat tematické semináře s tématy, které si sami vybrali

4.2. Dlouhodobé cíle

·         vytvořit funkční preventivní program školy tím, že se do jeho tvorby a realizace zapojí všichni pedagogičtí pracovníci školy

·         získat podporu a pochopení všech pedagogických pracovníků školy v otázce nutnosti prevence a její realizace, podporovat průběžné vzdělávání pedagogů v oblasti prevence rizikového chování

·         zlepšovat komunikační a asertivní dovednosti žáků, zlepšovat jejich sebeovládání a nenásilné zvládání konfliktů formou interaktivních metod přímo ve výuce

·         zvyšovat sociální kompetence žáků, vést je k zodpovědnosti za svoje chování

·         neustálým zlepšováním školního prostředí a podpory pozitivního klimatu ve škole zajistit žákům příjemné a podnětné prostředí, aby do školy chodili „rádi“

·         zapojit jiné organizace do preventivního programu školy, využívat nabízené programy nestátních organizací, financovat další vzdělávání pedagogů, využívat dotační programy MŠMT a Plzeňského kraje

·         usilovat nadále o dobré vztahy mezi školou a rodinou, podporovat rodiče ve spolupráci se školou

·         podporovat volnočasové aktivity a zájmové kroužky pro lepší využívání volného času žáků

·         pravidelně navštěvovat a vyhledávat tematická divadelní a filmová představení, přednášky a besedy s odborníky, nabízet četbu knih a časopisů s danou tematikou tak, abychom zvyšovali informovanost žáků v problematických oblastech

·         nabídnout rodičům didaktické materiály a poradenskou činnost v pravidelných konzultačních hodinách

·         seznámit všechny pracovníky školy s programem proti šikanování

·         snížit počet rizikového chování u žáků školy (záškoláctví, potírání projevů šikany, agrese, nadřazenosti atd.)

·         vytvořit dlouhodobou funkční strategii školy v oblasti primární prevence

·         vytvořit právní vědomí, mravní a morální hodnoty, společenské normy

·         udržet příznivé sociální klima – pocit důvěry, atmosféru pohody a klidu

·         podporovat výchovu ke zdravému životnímu stylu a osvojení pozitivního sociálního chování

5.   Metody práce

Preventivní program je koncipován jako dlouhodobý a komplexní.

5.1. Aktivity pro žáky

Celoročně

Výukové bloky – zaměřené na nespecifickou prevenci, která se zabývá posilováním zdravého způsobu života, vlastního sebehodnocení, posílením vztahů s vrstevníky a rodinou, otevřenost a komunikaci (realizace ŠMP, učitelé ON a odborných předmětů, PPP), nástěnka – zaměřená na aktuální téma.

Celoročně

Sportovní soutěže

Účast na celoročních sportovních soutěžích v rámci vyučování i ve volném čase podporuje zájem žáků o smysluplné využívání volného času a podporuje zdravý životní styl.

Celoročně

Dobrovolnictví DORA

Celoroční aktivita našich žáků oboru Sociální činnost, která pozitivně působí na morální hodnoty a postoje a rozvíjí zájem o pomoc handicapovaným, smysluplně vyplňuje jejich volný čas.

Celoročně

Charitativní sbírky Světluška a Srdíčkový den

Celoroční aktivita žáků ubytovaných na domově mládeže, která podporuje zájem o celospolečenské problémy a dobrovolnou aktivitou se zapojit do pomoci potřebným. Aktivita je pořádaná ve volném čase žáků.

Specifická všeobecná primární prevence

přednášky a interaktivní besedy (v rámci školy, spolupráce s PPP, s dalšími organizacemi)

·         volnočasové aktivity – sportovní, kulturní (úsek mimo vyučování)

·         sportovní akce – jednorázové

·         poradenská činnost – školní poradenské pracoviště (VP, ŠMP, školní 

speciální pedagog, ŘŠ)

·         kulturní akce – zájezdy do zahraničí, na výstavy, návštěvy kina, exkurze

Přehled akcí PP Specifická prevence

Září 2018

Adaptační kurz 1. ročníků

Jednorázová aktivita s návazností na další práci má především seznamovací charakter žáků mezi sebou i s třídními učiteli, TU má možnost monitorovat potencionální problémové žáky či problémové situace, kurz organizuje ŠMP ve spolupráci s TU, předpokládaný počet žáků v programu – 60. Výstupem je seznámení žáků a počátek dobré spolupráce.

Říjen 2018

První pomoc

Neviditelná výstava – Praha

Návštěva psychiatrického oddělení FN Plzeň – Den duševního zdraví

Přednáška o dobrovolnictví – DSP – Bc. Libor Formánek, DiS. + organizace DORA Plzeň

Listopad 2018

Přednáška na téma „kyberšikana“

(co to je?, právní důsledky, sankce, příklady z praxe …)

Prosinec 2018

Webinář HIV – 1.12. – mezinárodní den AIDS

Dále dle aktuálnosti a časových možností

Přednášky k tématům poruchy příjmu potravy, zdravý životní styl, kouření, první pomoc, láska a vztahy, zubní hygiena – péče o chrup, alkoholismus (určená žákům učebních oborů, je zaměřená na upevnění správných postojů a uvědomění se nebezpečí alkoholismu při dlouhodobé konzumaci alkoholu, také rizik s tím spojených), bezpečnost v dopravě.

Červen 2018

Naučná stezka Plasy – pohyb jako součást zdravého životního stylu,  v rámci Zdravotní tělesné výchovy a Biologie a ekologie

Celoročně

Školní výlety, lyžařský a vodácký kurz

Aktivity jednotlivých tříd, které podporují spolupráci a sounáležitost jednotlivých skupin, během neformální aktivity TU monitoruje složení skupiny a kooperaci, problémové žáky či aktivity.

Specifická selektivní či indikovaná prevence není v současné době plánovaná, ale v případě, že se objeví problém ve skupině (třídě), případně u jednotlivce, bude zahájena práce ve spolupráci s dalšími odborníky na prevenci právě u těchto specifických případů.

Přehled témat souvisejících s PP realizovaných v rámci jednotlivých předmětů

 

Třída	předmět	téma
všechny třídy	Tělesná výchova	sport jako zdravý životní styl, fair play jednání
1.S	Psychologie	prevence drogových závislostí a jiných závislostí
1.S	Osobnostní výchova	komunikace v sociální péči
1.A	Občanská nauka	malé sociální skupiny a vztahy v nich, šikana
1.O	Občanská nauka	malé sociální skupiny a vztahy v nich, šikana
2.S	Osobnostní výchova	etika a morálka, psychohygiena
2.S	Sociální služby	prevence kriminality dětí a mládeže
2.S	Psychologie	neschopnost zařadit se do společnosti, závislost na drogách a alkoholu
2.S	Německý jazyk	lidské tělo a zdraví
2.A	Občanská nauka	kriminalita, radikalismus, extremismus, právní minimum
2.O	Občanská nauka	kriminalita, radikalismus, extremismus, právní minimum
2.O	Český jazyk a literatura	životní styl
3.S	Speciální pedagogika	problematika poruch chování
3.S	Právo	základní pojmy teorie práva, ochrana práv dětí a mladistvých
3.S	Psychologie	problematika chování v adolescenci a pubescenci
3.S	Sociální služby	pomoc lidem s drogovou aj. závislostí
3.S	Německý a anglický jazyk	lidské tělo a zdraví
3.S	Občanská nauka	zdraví a jeho ochrana, vývoj a rozvoj osobnosti
3.A	Český jazyk a literatura	kultura osobního projevu
3.A	Německý jazyk	správné stravovací návyky
3.O	Český jazyk a literatura	kultura osobního projevu
3.O	Německý jazyk	správné stravovací návyky
4.S	Sociální služby	terénní sociální služby, problematika sociálně vyloučených lokalit
4.S	Psychologie	duševní hygiena
4.S	Zdravotní tělesná výchova	životospráva
4.S	Konverzace v anglickém jazyce	zdraví, multikulturalismus, zdravé stravovací návyky
4.S	Právo	trestní odpovědnost, trestné činy, tresty
4.S	Konverzace v německém jazyce	sport, zdraví, mládež a její problémy
4.S	Občanská nauka	politické ideologie, multikulturní soužití, etika, mravní hodnoty a postoje

5.2. Aktivity pedagogů

·         Vzdělávací semináře pedagogů (v rámci školy, KCVJŠ, NIDV, CPPT, ZČU aj.)

–          vzdělávání ŠMP – kurz Metodika prevence Plzeň, absolvování seminářů dle nabídky odborných pracovišť a PPP Plzeň

–          vzdělávání VP – semináře dle nabídky

–          pro všechny pedagogy – dle aktuálních potřeb

·         porady pedagogů – ŠMP informuje ostatní pedagogy o novinkách v resortu PP

·         aktuality v rámci PP jsou vyvěšovány na nástěnku ve sborovně, rozesílány e-mailem

5.3.  Spolupráce s rodiči

·         Rodiče mohou kontaktovat pedagogické pracovníky pomocí e-mailu, telefonu nebo si mohou domluvit osobní schůzku.

·         Na začátku roku jsou rodiče informováni o konzultačních hodinách třídních učitelů, ŠMP,VP, KP a ŠSP

·         Na začátku studia jsou rodiče informováni o realizaci preventivních aktivit na škole a podepisují generální informovaný souhlas s preventivní činností.

·         Jednou za pololetí jsou realizovány třídní schůzky.

·         Na třídních schůzkách jsou rodiče informováni o postupech v rámci prevence rizikového chování, aktuálně o kouření nezletilých žáků.

·         Na třídních schůzkách jsou zjišťovány potřeby rodičů

·         Známky ze všech předmětů jsou zveřejňovány pomocí elektronického systému Bakaláři, průběžná aktualizace je samozřejmostí.

·         Členem Školské rady SŠ Kralovice je také zástupce z řad rodičů (podílí se aktivně na školních aktivitách).

·         V případě problému (výchovného, studijního, zdravotního, sociálního atd.) s žákem jsou rodiče školou kontaktováni, informováni o problému. Společně (žák, rodiče, škola) problém řeší.

·         Rodiče mají PP k dispozici na webových stránkách školy.

·         Rodiče jsou hromadně informováni prostřednictvím elektronického systému Bakaláři o všech změnách ve školním rozvrhu, o školních akcích a dalších aktivitách.

6.   Plán evaluace

 Zda bylo dosaženo cílů preventivního programu, budeme zjišťovat pozorováním po celou dobu běhu preventivních aktivit ve školním roce.  V průběhu celého roku budou probíhat jednotlivé preventivní aktivity, po jejichž skončení získáme dotázáním a zhodnocením zpětnou vazbu od žáků i pedagogů.

V červnu zhodnotíme a sečteme počet zameškaných hodin a vyhodnotíme, zda došlo k poklesu absence u žáků všech oborů. Dále vyhodnotíme, formou krátkého dotazníku pro ubytované žáky, zda byla zprostředkována žákům v průběhu roku dostatečná nabídka volnočasových aktivit.

Krátkým evaluačním dotazníkem v řadách pedagogů zjistíme, zda uskutečněné vzdělávací semináře k problematice agresivity a závislostního chování splnily svůj účel.

Preventivní program může být doplňován dle potřeby na základě získání dalších poznatků.

 

Mgr. Margit Chudáčková                                     Mgr. Milan Oravec

školní metodik prevence rizikového chování            ředitel školy

Přílohy

1. Krizový plán školy – strategie postupu řešení v případě zjištění  

    rizikového chování

2. Školní program proti šikanování, kyberšikana

3. Krizový strategický plán školy pro žáky s poruchou chování

4. Postup školy při omlouvání absence a vzniku záškoláctví 

5. Strategie předcházení školní neúspěšnosti

6. Klíč pro komunikaci s osobou s autismem

7. Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle

8. Přehled nabídky volnočasových aktivit v Kralovicích

9.  Slovníček odborných pojmů

10. Seznam audiovizuálních zdrojů

11. Internetové zdroje

Příloha č. 1:

Krizový plán školy – strategie postupu řešení v případě zjištění rizikového chování

Dojde-li k porušení školního řádu, týkajícího se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy nebo výskytu jiného rizikového chování (šikana, rasismus, …) bude postupováno dle školního řádu a metodického pokynu MŠMT ČR č. j.: 21291/2010-28 takto:

1. Individuální pohovor se žákem (dle konkrétní situace – třídní učitel, výchovný poradce, metodik prevence, školní speciální pedagog, ředitel).

2. Podle zjištěných informací spolupráce s rodinou.

3. Doporučení a zprostředkování kontaktu s odborníky.

4. V případě nezájmu rodičů kontaktování sociálního odboru a oddělení péče o dítě.

5. V případě dealerství oznámení Policii ČR.

1. Postup školy při vzniku problémů v oblasti zneužívání návykových látek

I. U žáka byly nalezeny nelegální drogy

1. Učitel odebere za přítomnosti svědka látku a uloží ji na bezpečné místo (do školního sejfu) s písemným záznamem o případu.

2. Oznámí tuto skutečnost řediteli školy.

3. Učiteli není dovoleno bez svolení žáka provádět šetření. Toto je oprávněna pouze Policie ČR u osob podezřelých ze zneužívání drog.

4. Ředitel školy informuje rodiče žáka a rozhodne, zda je nutné postoupit případ policii.

5. Ředitel školy rozhodne o případném potrestání žáka a prostřednictvím TU informuje rodiče.

II. Na půdě školy je nalezen žák pod vlivem drog nebo alkoholu, nebo trpí abstinenčními příznaky

1. Učitel, který nalezne žáka pod vlivem drog nebo alkoholu, nebo žáka trpícího abstinenčními příznaky, zajistí žákovi bezpečnost (dá ho okamžitě pod dohled TU, případně jiného učitele a okamžitě kontaktuje rodiče, případně zdravotnické zařízení).

2. Učitel případ okamžitě nahlásí vedení školy.

3. Učitel provede ve spolupráci s výchovným poradcem či metodikem prevence zápis o daném případu.

4. Ředitel školy informuje rodiče žáka a rozhodne, zda je nutné postoupit případ policii z důvodu zneužívání a distribuce drog.

5. Po návratu žáka do školy provede třídní učitel, případně výchovný poradce pohovor se žákem. Doporučí mu rozhovor s odborníkem, zpočátku třeba přes linku důvěry, dále doporučení na odborníky ze zdravotnického zařízení, K-centra, PPP, apod.

6. Ředitel školy rozhodne o případném potrestání žáka a prostřednictvím TU informuje rodiče.

III. Žák se svěří s tím, že užívá drogy

1. Učitel nabídne radu a podporu nebo se obrátí na výchovného poradce. Doporučí žákovi rozhovor s odborníkem např. ze zdravotnického zařízení, K-centra, PPP apod. Případně se žákovým souhlasem příslušné zařízení (např. PPP) okamžitě kontaktuje.

2. Pokud půjde o nezletilého žáka, je nutné ho přesvědčit o nutnosti kontaktovat rodiče a vše jim vhodnou formou oznámit. Zachování mlčenlivosti vzhledem k věku žáka je nevyhovující pro obě strany.

IV. Na půdě školy byly nalezeny drogy nebo vybavení k jejich užívání

1. Nálezce z řad učitelů drogy nebo vybavení zajistí jejich bezpečné uložení.

2. Provede záznam o případu za přítomnosti svědka.

3. Informuje ředitele školy nebo jeho zástupce.

4. Ředitel školy nebo jeho zástupce kontaktuje policii.

V. Žák je přistižen při prodeji drog

1. Pedagog či jiný pracovník školy odebere látku a uloží ji na bezpečném místě (do školního sejfu) se záznamem o případu a za přítomnosti svědka.

2. Pedagog či jiný pracovník školy kontaktuje výchovného poradce či metodika prevence a ten prodiskutuje případ se žákem. Provede zápis o pohovoru.

3. Pedagog či jiný pracovník školy vše oznámí řediteli školy.

4. Ředitel školy kontaktuje policii z důvodu porušení § 217 trestního zákona (ohrožení mravní výchovy mládeže) a prostřednictvím třídního učitele vše oznámí rodičům žáka.

5. Ředitel školy rozhodne o případném potrestání žáka a prostřednictvím TU informuje rodiče.

2. Postup školy v případě neomluvené či zvýšené omluvené absence žáků

1. Dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování stanoví školní řád.

2. Školní docházku žáků své třídy eviduje třídní učitel.

3. Na prevenci záškoláctví se podílí třídní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními učiteli a zákonnými zástupci žáka. Součástí prevence je:

• pravidelné zpracování dokumentace o absenci žáků

• součinnost se zákonnými zástupci

• analýza příčin záškoláctví včetně přijetí příslušných opatření

• výchovné pohovory se žáky

4. Škola prostřednictvím TU může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem či zletilým žákem i doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem a to pouze v případě, že nepřítomnost žáka ve škole přesáhne tři dny školního vyučování.

5. Ve zcela výjimečných, individuálně stanovených případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře o nemoci žáka i v případě nepřítomnosti, která nedosahuje délky uvedené v odstavci 4.

6. Třídní učitel je povinen sledovat jak omluvenou, tak neomluvenou absenci žáka. V případě, že se žák neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, informuje TU ředitele školy, který vyzve písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10ti dnů od doručení výzvy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, může být posuzován, jako by vzdělávání zanechal a tímto dnem přestává být žákem školy.

7. Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru a uloží výchovná opatření v souladu se školním řádem.

8. Při počtu neomluvených hodin nad 10 informuje TU ředitele školy, ten uloží výchovná opatření v souladu se školním řádem a v případě, že počet neomluvených hodin překročí 20, svolá školní výchovnou komisi, které se zúčastní minimálně dva členové školního poradenského pracoviště, třídní učitel, zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák. 

9. V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 30 hodin, informuje TU ředitele školy. Ten zašle v případě nezletilého žáka oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně – právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu.

Příloha č. 2:

Školní program proti šikanování

Program je vytvořen na základě Metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28 a Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních č. j. 22294/2013-1.

Existence programu proti šikanování vymezuje postoj školy vůči problému výskytu šikany na školách.

Program proti šikanování má přispívat k vytváření bezpečného prostoru, respektujícího a vstřícného prostředí ve škole. Zaměřuje se především na prevenci šikany a nabízí postupy pro případ řešení šikanování. Je určen pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům školy a stejně tak žákům a jejich rodičům.

Základem prevence šikanování a násilí je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky a mezi žáky a učiteli, a to zejména:

·         podpora solidarity a tolerance

·         podpora vědomí sounáležitosti

·         vytváření podmínek pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy

·         rozvoj spolupráce mezi žáky a jejich vzájemného respektu

·         rozvíjení jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince.

1. Charakteristika šikany

 Šikana je agresivní chování ze strany žáka/ů vůči žákovi nebo skupině žáků či učiteli, které se v čase opakuje (nikoli nutně) a je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně, sociálně a/nebo v případě šikany učitele také profesionálně. Šikana je dále charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese.

Podoby šikany:

Přímá šikana může mít podobu fyzickou (např. bití, plivání, tahání za vlasy), verbální (např. vulgární nadávky, zraňující komentáře k rase, národnosti, etnicitě, náboženství nebo sexualitě, výhružky, násilné a manipulativní příkazy); nebo neverbální (např. urážlivá gesta a zvuky, zírání, používání zastrašujících nebo výhružných výrazů ve tváři, nebo v řeči těla, ničení/schovávání/kradení věcí nebo učebních pomůcek).

Nepřímá šikana má za cíl způsobit emocionální a psychologické utrpení a poškodit sociální status oběti. Tato šikana je vykonávána způsobem, kdy útočník působí bolest tak, aby to vypadalo, že žádný takový záměr ve skutečnosti nemá. Hlavní agresor k útoku často využívá prostředníka, neútočí přímo. Nepřímá šikana je většinou nefyzická, nicméně v některých případech může být také třetí strana manipulována do situace, kdy má zapříčinit fyzické ublížení. Nefyzické formy nepřímé šikany pak mohou zahrnovat záměrnou ignoraci nebo izolování žáka nebo učitele rozšiřování zákeřných pomluv a lží, neoprávněná nařčení ze sexuálního obtěžování nebo nespravedlivého hodnocení (u učitele), ničení pověsti a reputace, ponižování před ostatními žáky i pedagogy, nepříjemné sexuální provokace.

Jednou z nejčastějších forem šikany je také elektronická šikana, tj. kyberšikana, která může mít podobu např. zakládání falešných profilů na jméno žáka či učitele s dehonestujícím obsahem, prezentace ponižujících videí na portálech, jako je youtube.com, spoluzaci.cz nebo facebook.com apod., prezentace zraňujících komentářů na webu, rozesílání vulgárních nebo výhružných koláží s tváří žáka nebo učitele či příslušníků jeho rodiny, výhružné SMS nebo e-maily apod. Oproti šikaně tváří v tvář má kyberšikana ze své podstaty mnohem větší dosah, čímž ještě více zhoršuje prožívání oběti. Pokud je oběť šikanována ve třídě, svědky pomluv, nadávek, posmívání a ztrapňování je max. několik desítek lidí. V prostředí internetu může být svědkem (ale i útočníkem) stejného chování i několik desítek tisíc lidí. Kyberšikana bývá u dětí školního věku často doplňkem klasické přímé a nepřímé šikany. Je tedy důležité při řešení prověřit případné souvislosti s klasickou šikanou. Tedy pokud probíhá klasická šikana (např. nadávky, ponižování), je nutné zjistit situaci oběti v kyberprostoru (mobil, profil, chat apod.) a naopak. Škola by se kyberšikanou měla zabývat vždy, když se o ní dozví. Základním úkolem musí být zmapování konkrétního případu, které škole pomůže rozhodnout se pro správný postup řešení.

Hranice, která odlišuje šikanování od škádlení nebo agrese, bývá někdy nezřetelná. U žáků se za šikanování nepovažuje škádlení nebo agrese, které nemá znaky šikanování.  Jedním z rozlišujících prvků je schopnost žáka škádlení opětovat, bránit se mu, zastavit ho. Ve chvíli, kdy se žák škádlení nebo agresi neumí nebo nemůže bránit, cítí se bezradný a bezmocný, a přesto škádlení nebo agrese pokračuje, pak toto chování přerůstá v šikanu. Podobně, jedná-li se o šikanu pedagoga žáky, pak šikana není zlobení a nerespektování ze strany žáků, které postrádá znaky šikany. Naopak přerůstá v šikanu, stává-li se vědomým, záměrným, úmyslným a cítí-li pedagog, že není v jeho moci jej zastavit, cítí se bezbranně, ztrácí autoritu a poměr sil v rolích žák/žáci x pedagog se obrací.

Většina obětí šikany a jejích svědků se snaží situaci udržet co nejdéle v tajnosti, bojí se někomu svěřit. Důsledkem může být podcenění závažnosti a rozsahu výskytu šikany nebo obtížné nalezení útočníků. Proto je v prevenci velmi důležité zaměřit se specificky na identifikaci rizikových znaků a signálů pro výskyt šikany.

Důvodem nebo obsahem šikany může být jakákoli odlišnost žáka nebo pedagoga, např. fyzická zdatnost, vzhled, hmotnost, barva pleti, tělesná neobratnost, inteligence – snížení rozumových schopností, nebo naopak nadání, jazyková/komunikační bariéra, socio-ekonomická odlišnost, psychická odlišnost, speciální vzdělávací potřeby žáka apod. Šikana může mít také specifický obraz, odehrává-li se ve vztahu k žákům nebo pedagogům z důvodu etnicity (v ČR bývá v této souvislosti nejčastější anticiganismus), rasové nebo národnostní příslušnosti, náboženského vyznání nebo víry (často také v kombinaci s pohlavím např. muslimské dívky, židovští chlapci apod.), sexuální orientace (nejčastěji proti homosexuálům) apod.

2. Jak poznat šikanu

Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:

– Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.

– Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.

– O přestávkách vyhledává blízkost učitelů.

– Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.

– Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.

– Stává se uzavřeným.

– Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.

– Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.

– Zašpiněný nebo poškozený oděv.

– Stále postrádá nějaké své věci.

– Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.

– Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.

– Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.

– Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.

– Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!

Přímé znaky šikanování mohou být např.:

– Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky,

  ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké  

  míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelný.

– Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až

  nenávistným nebo pohrdavým tónem.

     – Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo

       za něj platil.

– Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené

  panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje.

– Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či

  k spoluúčasti na nich.

– Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné,  

  ale je nápadné, že je oběť neoplácí.

– Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.

Čeho by si měli všímat rodiče?

– Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.

– Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by se

  telefonovalo apod.

– Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.

– Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě

  odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější

  pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu.

– Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé  

 cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.

– Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo

  peníze na svačinu).

– Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“

– Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.

– Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky

  o možné sebevraždě.

– Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.

– Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například

  opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.

– Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.

– Dítě je neobvykle, nečekaně agresívní k sourozencům nebo jiným  

  dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.

– Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací,

  snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i  

  simulovat (manipulace s teploměrem apod.)

– Dítě se vyhýbá docházce do školy.

– Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

3. Stádia šikany podle Koláře

První stadium: Zrod ostrakismu

Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.

Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace

V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese.

Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra

Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“.

Čtvrté stadium: Většina přijímá normy

Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení.

Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana

Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná.

4. Co dělat v případě podezření na šikanu

Co udělá rodič?

– Pokud se Vám dítě svěří se svým trápením, důvěřujte mu, podpořte ho a

  slibte pomoc.

– Pokuste se zjistit co nejvíce informací.

– Informujte školu o podezření na šikanování. Obrátit se můžete na

  třídního učitele, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo   

  vedení školy. Navštivte nás.

– Při řešení problému spolupracujte se školou. Budeme respektovat Váš

  požadavek na zachování důvěrnosti informací.

Co udělá škola?

Zmapování situace

V průběhu prvního pololetí školního roku bude provedeno dotazníkové šetření u všech žáků školy, žáci budou hodnotit své vztahy se spolužáky. Dotazník zadá a vyhodnotí ŠMP. Na základě získaných informací a ve spolupráci s třídními učiteli bude pracováno s jednotlivými třídami a skupinami. V rámci třídnických hodin budou posilovány dobré vztahy. S výsledky budou seznámeni všichni učitelé.

Motivace pedagogů pro změnu, další vzdělávání pedagogů

Na začátku roku seznámí ŠMP všechny pedagogické pracovníky školy s programem proti šikanování, proškolí je ve znalostech dané problematiky a seznámí je s postupem řešení v případě šikany. Pedagogové budou dále motivováni a vybíráni pro další vzdělávací semináře v problematice šikany a jiného rizikového chování.

Užší realizační tým

Tvoří ho ředitel školy, zástupce ředitele pro teoretické vyučování, zástupce ředitele pro praktické vyučování, hlavní vychovatel domova mládeže, školní metodik prevence, výchovný poradce, školní speciální pedagog, příp. třídní učitel.

5. Společný postup při řešení šikanování

Kdy je nutné začít vyšetřovat šikanu?

– rodiče oznámí podezření na šikanování nebo žádají o vyšetření týrání

  jejich dítěte

– dojde k „provalení“ šikanování (učitel je svědkem fyzického útoku, oběť

  má viditelná zranění)

– oběť nebo její kamarád případ nahlásí učiteli

– šikana vyjde najevo při vyhodnocení monitorování (dotazníků)

– při nepřímo varujících signálech, kdy žák vysílá skryté signály o pomoc (žák vchází do třídy až po učiteli, postává osamoceně, nemá kamaráda, je smutný, ustrašený, má nadměrnou absenci, náhle se mu zhorší prospěch apod.) nebo při známkách subtilního násilí a manipulace (žák je přehlížen, odmítán, dostává příkazy a snaží se jim vyhovět, ostatní mu ničí věci a je terčem různých žertíků, třída se mu směje, nadává mu, ostatní do něj strkají, „dobrovolně“ jim dává svačinu)

Při hodnocení projevů vždy posuzujeme, zda jsou přítomny znaky šikanování: samoúčelnost agrese a nepoměr sil.

Kdo řeší šikanu a s kým spolupracuje?

Školní metodik prevence s výchovným poradcem, třídním učitelem, se školským poradenským zařízením, příp. jinými odborníky

Postup pedagoga:

Pokud je pedagog informován o šikaně nebo pojme podezření na šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování ve spolupráci se školním metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele.

Postup ředitele školy:

Přijme informaci o šikanování (od pedagoga, rodiče, žáka). Rozhodne se, zda škola zvládne řešení šikany vlastními silami nebo zda potřebuje pomoc zvenčí (PPP, SVP, Policie ČR). V případě prokazatelných jevů šikany jmenuje pracovníky, kteří se budou podílet na jejím vyšetřování dle jeho pokynů. Zajistí informování rodičů o vyšetřování šikany.

V případě potřeby je nutné zajistit zprostředkování odborné péče. V případě nutnosti doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu.

V mimořádných případech podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.

Při podezření, že šikanování naplnilo podstatu trestného činu (provinění), oznámí tuto skutečnost Policii ČR.

Projedná v pedagogické radě potrestání agresorů.

Na co se zaměřit

Je nutno zdokumentovat odpovědi na následující otázky:

·         Kdo je obětí, popřípadě kolik je obětí?

·         Kdo je agresor, popřípadě kolik je agresorů, kdo z nich je iniciátor, kdo aktivní účastník a kdo je obětí i agresorem?

·         Co, kdy, kde a jak dělali agresoři konkrétním obětem?

·         K jak závažným agresivním a manipulativním projevům došlo?

·         Jak dlouho šikanování trvá?

·         V případě, že je informátorem rodič, nesmíme jeho výpověď zpochybňovat, ale věc neodkladně řešit. Domluvit se s rodiči na spolupráci, na způsobu ochrany dítěte a naznačit příští kroky.

·         V případě, že je informátorem sama oběť, je důležité, aby o tom nevěděli ostatní  žáci a abychom ji ochránili před agresory.

Postup ŠMP a VP

a) Vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou)

– rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi

– nalezení vhodných svědků – vybereme žáky, kteří jsou nezávislí na agresorech

– individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však

  konfrontace obětí a agresorů) – důležité je, abychom rozhovory   organizovali tak, aby o nich druzí nevěděli

– zajištění ochrany obětem – po celou dobu vyšetřování je nutné   ochránit oběť, zvýšit dozor, zorganizovat bezpečné příchody a   odchody dítěte, v nutném případě nechat dítě doma

– rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi – následuje až   po shromáždění důkazů! Slouží k zastavení agrese, upozorníme je, že   při jakémkoli náznaku šikanování bude jejich potrestání přísnější,   případně bude nahlášeno policii, naopak, pokud budou mít snahu   napravit situaci, může to zmírnit kázeňská opatření.

– realizace metody usmíření nebo metody vnějšího nátlaku (výchovný   pohovor, výchovná komise s agresorem a jeho rodiči).

– třídnická hodina (o způsobu potrestání agresorů informujeme celou   třídu. Je třeba s touto třídou nadále pracovat, rozvíjet kamarádské   a bezpečné vztahy. Můžeme se také obrátit na odborníky Střediska   výchovné péče, PPP…

– rozhovor s rodiči – úkolem je informovat rodiče o zjištěních závěrech   školy a domluvit se na dalších opatřeních

– v případě nutnosti – třídní schůzka

– práce s celou třídou.

b) Vyšetřování pokročilé šikany s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti

– překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana   oběti, zastavení skupinového násilí.

– domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování

– zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi

– pokračující pomoc a podpora oběti

–  nahlášení policii

– vlastní vyšetřování – rozhovor s obětí a informátory, nalezení nejslabších    článků nespolupracujících svědků, individuální nebo konfrontační  rozhovory se svědky, rozhovory s agresory, případně jejich konfrontace, léčba – metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny.

V rámci první pomoci je nutné při pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, a to zejména s pedagogicko-psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte, Policií ČR.

V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat jí péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.

Výchovná opatření

–          napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy

–           snížená známka z chování

–          ve zvlášť závažných případech podmínečné vyloučení a vyloučení ze školy

V mimořádných případech se užijí další opatření:

–          ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu

–          ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu

–          v případě, že šikana naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podle z. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, podává ředitel školy trestní oznámení na Policii ČR

Primární prevence ve výuce

Viz PP kapitola 5. Metody práce

Primární prevence ve školních i mimoškolních programech mimo vyučování

Viz PP kapitola 5. Metody práce

Ochranný režim

Ochrana žáků před šikanou je zakotvena ve školním řádu.

Před vyučováním a o přestávkách je zajištěn dohled pedagogů, ve výchově mimo vyučování je zajištěn dohled vychovatelů – pedagogických pracovníků na domově mládeže a v prostoru školy a školní jídelny.

Ve škole funguje schránky důvěry.

Spolupráce s rodiči

Úkolem každého učitele je získat rodiče ke spolupráci na pravidelných třídních schůzkách. Na začátku studia je rodičům rozeslán (rozdán) informační dopis, který seznamuje rodiče s možným výskytem šikany na naší škole a se způsobem jejího řešení, taktéž je prosíme o spolupráci.

Školní poradenské služby

Pokud někdo z žáků či rodičů, příp. učitelů potřebuje pomoc, může se obrátit na:

–          třídního učitele

–          školního metodika prevence rizikového chování

–          výchovného poradce

–          školního speciální pedagoga

–          ředitele školy

Spolupráce školy se specializovanými pracovišti

Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména:

·         v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry

·         v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology,   psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie

·         v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou)

·         případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany.

Pokud má učitel jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení, pokud má podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). V případě, že rodiče odmítají spolupracovat se školou, je škola opět oprávněna vyrozumět OSPOD.

Vztahy se školami v okolí

SŠ Kralovice spolupracuje se Základní školou Kralovice. V rámci udržování dobrých vztahů spolupracujeme při různých školních i mimoškolních činnostech, zejména sportovních utkání, i s Gymnáziem a SOŠ Plasy.

6. Šikana zaměřená na učitele

Šikana zaměřená na učitele ze strany žáků musí být chápána jako celostní a multidimenzionální problém, který se týká všech členů školy. Není pouze výsledkem osobnostních charakteristik učitele nebo jeho sociálních či pedagogických kompetencí, jak bývá někdy interpretována. Neměla by být proto v žádném případě považována za individuální záležitost konkrétního pedagoga, kterou by si měl vyřešit sám. Odpovědnost za prevenci a řešení šikany nese vedení školy, potažmo také zřizovatel.  Šikana zaměřená na učitele je specifická tím, že dojde k narušení jasně definovaných rolí (učitel × žák) a žák/student se dostane do pozice větší moci než pedagog, bez ohledu na formálně vyšší moc a autoritu učitele. Tato forma šikany je tedy charakteristická tím, že strana s nižším statusem a nižší mírou formálně přidělené moci ubližuje straně s vyšším statusem a formální autoritou.  Šikana zaměřená na učitele se nejčastěji odehrává ve škole – ve třídách a na chodbách, nicméně může se odehrávat také mimo školu ve veřejných prostorách, v místě bydliště pedagoga nebo v kyberprostoru.

Je zapotřebí mít na paměti, že šikanou může trpět i vysoce zkušený a kompetentní pedagog, který dobře zná svůj předmět, ovládá třídní management a má dobré pedagogické schopnosti. Ani takový pedagog nemusí disponovat kapacitou zamezit některým šikanujícím projevům vůči sobě. Pedagog může vnímat situaci, kdy je šikanován žáky, jako stigma a pociťuje stud a selhání, což mu zároveň často brání vyhledat pomoc u kolegů, vedení školy nebo ve svém okolí.

Specifika pro prevenci šikany zaměřené na učitele

Pro prevenci šikany zaměřené na učitele platí doporučení pro vytváření a udržování bezpečné školy

·         Celoškolním přístupu, dobré sociální klima, škola připouští riziko výskytu šikany učitele ve škole, otevřeně takové chování odmítá a realizuje prevenci případně intervenci.

·         Vedení školy vyjadřuje pedagogům podporu, vytváří atmosféru důvěry, podporuje spolupráci v pedagogickém sboru a zastává nekonfliktní způsob řešení problémů.

·         Pedagog nastavuje a uplatňuje jasná pravidla ve třídě; na konflikt nebo nerespektování reaguje včas, vyhýbá se řešení konfliktu a konfrontací ze strany žáka před celou třídou, vyhýbá se konfrontačnímu tónu.

·          Pedagog posiluje zapojení do výuky, dává jim na výběr, propojuje výuku s běžným životem a potřebami žáků; jeho výklad je srozumitelný, na odpovídající hranici obtížnosti, podporuje žáky a staví na silných stránkách

·         pedagog neponižuje ani nezesměšňuje žáky, při hodnocení zachovává jejich důstojnost

·         pedagog si všímá si změn v náladě, emocích a v chování žáků a včas na ně reaguje.

·         problémy neřeší sám, ale ve spolupráci s výchovným poradcem, ŠMP, případně s vedením školy.

·         podporuje kooperaci mezi žáky a prostředím, kde se každý žák/student cítí přijatý.

Postup řešení šikany zaměřené na učitele

Pro řešení šikany zaměřené na učitele platí doporučení uvedené v 5. Společný postup při řešení šikanování. Dále je důležité respektovat tyto zásady:

·          Pedagog je v dané situaci v pozici oběti, která by neměla zůstávat v situaci sama, ale měla by vyhledat pomoc ostatních. Je zapotřebí,  aby  školy podporovala své pedagogy k vyhledání pomoci, zajistila bezpečí pro pedagoga a řešila vzniklou situaci se žáky, rodiči a ostatními pedagogy.

·          V případě bezprostředního ohrožení pedagoga žákem/žáky se pedagog řídí krizovým plánem školy. Pokud je tento plán nedostatečný, zajistí si pedagog pro sebe bezpečí (odejde ze třídy, přivolá si pomoc apod.) a požádá o spolupráci jiného kolegu nebo vedení školy pro zajištění dohledu ve třídě, případně izolaci agresora a zajištění bezpečí pro ostatní žáky ve třídě vyžaduje-li to situace.

·          Je zapotřebí, aby pedagog sám, jeho kolegové i vedení školy porozuměli tomu, že pedagog byl vystaven traumatickému zážitku. Tento zážitek může být bolestným i pro svědky (kolegy nebo žáky ve třídě). Je proto zapotřebí dovolit si čas na zpracování šoku, neobviňovat se, vyhledat si pro sebe sociální podporu od kolegů, přátel, rodiny, monitorovat u sebe znaky stresu, které se mohou objevit i později (např. problémy se spánkem, pozorností, úzkosti, zvýšená citlivost, nechuť k jídlu nebo naopak) a případně vyhledat pro sebe odbornou pomoc.

·         Šikana pedagoga bývá často spojena s šikanou mezi žáky. Škola zajistí posouzení sociálních vztahů ve třídě a na základě výsledků nastaví odpovídající řešení.

·          Pro třídu, ve které se šikana odehrávala, zajistí škola intervenční program k řešení šikany za účelem znovunastolení bezpečí ve třídě (jedná se o program selektivní nebo indikované primární prevence, nikoli všeobecné prevence).

·          Stejně jako u šikany mezi žáky i zde je potřeba, aby po takové situaci škola revidovala mechanismy a postupy (krizový plán), aby bylo zřejmé, jak zacházet s případnými podobnými situacemi v budoucnu.

·          V případě, že je pedagog nespokojený s řešením situace ze strany vedení školy, může se obrátit na příslušný inspektorát práce.

Postup při řešení kyberšikany

Postup je v základech stejný jako při zjištění klasické šikany.

1. Důkladně vyšetřete všechny incidenty tak, abyste mohli v případě nutnosti kázeňsky postihnout ty studenty, kteří se kyberšikany dopustili. Jakmile identifikujete agresora/y, zvolte takové řešení, které je odpovídající závažnosti prohřešku a důsledkům, které způsobil.

2. Ponechávejte si všechny důkazy kyberšikany. Založte si složku, kde budete mít všechny snímky obrazovky, zprávy, záznamy apod. Tak můžete demonstrovat závažnost chování a jeho dopad na školu. Toto je rozhodující zejména v případech, kdy máte v úmyslu studenty formálně potrestat (např. podmínečným vyloučením nebo vyloučením).

3. Zajistěte si podporu a pomoc externího pracovníka, se kterým má vaše škola navázanou spolupráci, nevyjímaje pracovníka represivního orgánu. To zvláště v případě, kdy kyberšikana zahrnovala reálné ohrožení bezpečnosti studentů nebo zaměstnanců školy.

4. Informujte rodiče kyberagresora o tom, že chování jejich dítěte je bráno vážně a na vaší škole nebude tolerováno.

5. Poučte rodiče o tom, že mohou kontaktovat právníka. Některé případy kyberšikany nespadají do kompetencí školy. V těchto případech mohou mít rodiče zájem řešit situaci jinými cestami. Mohou žalovat kyberagresora u občanského soudu např. za obtěžování, úmyslné vystavování nepříjemným zážitkům, stresu atd.

 6. V případech, kdy se kyberšikana odehrála prostřednictvím mobilního telefonu, kontaktujte mobilního operátora. Shromažďuje data, která mohou sloužit jako důkaz. Předtím, než je vymaže, uchovává je po nějakou dobu na svých serverech.

7. Kontaktujte a spolupracujte s MySpace, Facebookem, nebo jakýmkoli jiným webovým prostředím, kde ke kyberšikaně došlo. Jejich zaměstnanci jsou zvyklí spolupracovat při řešení kyberšikany a mohou vám asistovat při odstranění závadného obsahu, shromažďování důkazů, nebo vám mohou poskytnout kontakt na někoho, kdo vám může pomoci.

8. Poproste o radu ostatní školy, jak ony v minulosti řešily podobné případy.

 9. Používejte kreativní strategie neformálních řešení, obzvláště v případech méně závažných forem kyberšikany, které nevyústily do závažné újmy oběti. Například můžete od studentů požadovat, aby vytvořili plakáty proti kyberšikaně a vyvěsili je po škole. Od starších studentů můžete požadovat, aby připravili pro mladší studenty stručnou přednášku o důležitosti zodpovědného používání moderních technologií. Je důležité odsoudit kyberšikanu – poslat zprávu zbytku školy, že šikana v jakékoli formě je nemorální, špatná.

Co mohou udělat rodiče, když zjistí, že jejich dítě je účastníkem kyberšikany?

 1. Ujistěte se, že se vaše dítě – oběť cítí (a je) v bezpečí a zajistěte mu bezpodmínečnou podporu. Rodiče musejí svými slovy a činy ukázat dětem, že i oni chtějí stejný konečný výsledek: aby kyberšikana přestala.

2. Důkladně vyšetřete situaci tak, abyste plně porozuměli tomu, co se stalo, kdo byl do kyberšikany zapleten, a jak to všechno začalo. Nalezení hlavní příčiny kyberšikany vám pomůže rozhodnout se pro adekvátní řešení – ať už bylo vaše dítě obětí nebo agresorem.

3. Vyhněte se bezprostřednímu zákazu přístupu na ICQ, e-mail, sociální sítě, mobil, popř. Internet jako takový. Tato strategie nejenže nevyřeší výchozí interpersonální konflikt, ale ani nesníží současné nebo budoucí případy obtěžování. Pravděpodobně také zablokuje přirozenou linii komunikace a děti, které jsou zvyklé na častý přístup k Internetu, budou klást vašemu zákazu otevřený odpor.

4. Pokud to uznáte za vhodné, kontaktujte rodiče kyberagresora, nebo naplánujte schůzku s vedením školy (nebo důvěryhodným učitelem), abyste věc mohli společně probrat.

5. V případě nutnosti kontaktujte a spolupracujte s poskytovatelem internetové služby, mobilním operátorem nebo správcem chatovací místnosti. Společně můžete vyřešit danou záležitost, nebo odstranit nevhodný materiál.

6. V některých případech je vhodné kontaktovat policii. Např. tehdy, když je vyhrožováno fyzickým napadením nebo může být spáchán trestný čin (únos, posílání erotických fotek dětí a mladistvých apod.)

 7. Hovořte o kyberšikaně s ostatními rodiči a místními organizacemi, abyste zvýšili jejich povědomí o tomto chování a zjistěte spolu rozsah kyberšikany mezi dětmi z vašeho okolí. Varujte ostatní rodiče, pokud se stalo vaše dítě obětí kyberšikany. Může je to vybídnout k zájmu o online zkušenosti jejich vlastních dětí.

8. Vyvoďte tvrdé důsledky, pokud se vaše dítě angažuje v kyberšikaně coby agresor a zvyšujte trest, pokud se toto chování opakuje, nebo je opravdu závažné. Jedině tak vaše dítě pochopí neakceptovatelnost chování, kterým obtěžuje jiné lidi online.

9. Spolupracujte se školou vašeho dítěte. Jsou školeni v řešení problémů tohoto typu. Pokud cítíte, že to nikam nevede, konzultujte problém s pedagogy jiné školy.

10. Detailně mluvte o problému se svým dítětem a ujistěte se, že plně rozumíte rolím obou stran, motivaci a tomu, jak byla technologie zneužita. Spolupracujte se svým dítětem tak, abyste dosáhli oběma stranám vyhovujícího postupu, který bude zahrnovat nabídku jejich vstupu do řešení situace (jak by „oni“ chtěli, aby situace dopadla?).

Příloha č. 3

Krizový strategický plán školy pro žáky s poruchami chování

 Opatření

·         zachovat klid

·         zabránit přítomnosti ostatních spolužáků i jiných přihlížejících osob, tím mu nedat příležitost, aby nabyl pocitu, že touto „scénou“ dosáhne svého

·         pokud k afektu dojte ve třídě, tělocvičně, dílně OV přebírá odpovědnost a kontrolu nad žákem vyučující ve třídě, příp. učitel OV; pokud se incident stane mimo učebnu nebo v době přestávek, je řešení situace v kompetenci učitele vykonávajícího pedagogický dohled

·         pedagog se snaží působit klidně, nepanikaří, sleduje situaci, žákovi v afektu brání v ohrožení ostatních žáků, pozornost žáka v afektu se snaží odklonit  jinam, následně žáka přebírá školní speciální pedagog, VP nebo ředitel školy; v urgentních případech škola informuje záchranné složky

·         v případě, že situaci samotný učitel nebude schopen zvládnout,  informuje prostřednictvím jiného žáky vedení školy

·         po úplném zklidnění žáka pokračovat v práci, neřešit situaci s žáky ve třídě; v lepším případě je možné vrátit žáka po afektu zpět mezi ostatní žáky ve třídě, v opačném případě informovat zákonné zástupce žáka, aby si pro něj přijeli, do té doby je žák  izolován pod dohledem pověřeného pracovníka školy

·         pokud se jedná o akutní stav u žáka, tj. afekt, kdy je nebezpečný sobě nebo okolí – je nezbytné vždy volat zdravotnickou záchrannou službu  Kralovice: +420 373 349 009. V případě, že bude žák hospitalizován – zjistit od lékaře, kam přesně žáka odvážejí a okamžitě informovat zákonné zástupce žáka.

 Obecné zásady pro učitele

·         nastavení programu a jeho dodržování  – informovat o tom žáky ve třídě

·         důslednost (ale zamyslet se dopředu, jestli slíbené pak učitel ustojí)

·         předcházet afektům, nevyvolávat „výbušné“ situace ve třídě

·         mít alternativu pro žáky (mají rádi, když si mohou vybrat, učitel je pak akční při změně programu)

·         jasné a domluvené tresty (práce navíc, DÚ)

·         dopředu žáky připravit na jakékoliv změny (návštěva třídy cizí osobou)

·         využívat hojně pochvalu a pozitivní motivaci

Doporučení

·         spolupráce s rodiči (v případě potřeby navštíví školu – společné řešení  problémů s pedagogy). Velký podíl na výchovných problémech žáků má rodinné prostředí (většina rodin těchto žáků je nefunkčních)

·         stanovení zásad, jasných pravidel a nastavení mantinelů pro žáky +  rituály

·         učíme žáky zvládat situace – absolvent by měl v životě samostatně zvládat situace

·         hodnocení žáka z chování na vysvědčení – nesprávné chování, které s sebou nese ADHD – škola nesnižuje stupeň, jen žákovi zdůvodní –  nesprávné chování, které s ADHD nesouvisí, škola hodnotí běžným  stupněm a žákovi sdělí, co není ještě v pořádku

·         důležitá je také medikace žáků s ADHD. Po dohodě s rodiči žáků je možné domluvit podání léků ve škole – podle toho, kdy nastoupí účinek  (1/2 hod. před vyučováním)

ÚTOK AKTIVNÍHO STŘELCE

Definice pojmu

·         je to náhlý útok jedince nebo jedinců, který za použití zbraně sleduje jediný cíl – usmrtit či zranit co nejvíce osob ve svém okolí

·         nejčastějšími útočníky ve školách jsou současní či bývalí žáci

Varovné znaky

·         útočník se často chlubí svému okolí, hledá sympatizanty

·         obdivuje násilí

·          na internetu zveřejňuje své násilnické názory

·          klade řečnické otázky, např. Jaké by to bylo, kdybych někoho zabil?

Doporučení učitelům

·         nepodávat žádné informace žákům, aby nepůsobily návodně

Doporučení učitelům a žákům

·         utíkej do bezpečí

·         schovej se do místnosti, uzamkni ji, zabarikáduj dveře, zatáhni žaluzie

·         lehni si na zem, zachovej absolutní ticho, volej tísňovou linku, vypni  zvuk a vibrace telefonu, volej tísňovou linku, i když nemluvíš, dispečer  slyší, co se kolem tebe děje a může na vzniklou situaci reagovat

·         nereaguj na osoby za dveřmi

·         drž se pokynů policistů

·         v případě, že nemáš jinou možnost, snaž se zneškodnit útočníka

Kontakty

·         v případě varovných znaků – 373 397 911

·         v případě skutečného útoku – 158

PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY A SEBEPOŠKOZOVÁNÍ

Definice pojmu

Poruchy příjmu potravy (PPP) – zahrnují zejména: nutkavé, záchvatovité přejídání, bulimii a mentální anorexii.

O poruše příjmu potravy hovoříme tehdy, když člověk používá jídlo k řešení svých emocionálních problémů.

V obtížné životní situaci se snaží ulevit svým pocitům pomocí jídla. Pro takového člověka přestává jídlo být jednou ze součástí jeho života, ale stává se pro něj utrpením.

Bulimie:

–          tzv. nutkavé, záchvatovité přejídání, často zaviněné stresem, jehož se vzápětí konzument zbavuje pomocí zvracení nebo projímadel

Mentální anorexie:

–          začíná nejčastěji mezi 14-18 lety života, ale může se objevit dříve nebo později

–          často začíná jako reakce na nějakou novou životní událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vyrovnat (přechod na střední školu, rozvod rodičů, úmrtí v rodině)

–          vyznačuje se odmítáním nebo omezováním stravy s cílem snížit svou hmotnost, strachem z přírůstku hmotnosti navzdory podváze, časté sledování hmotnosti na váze, popírání tělesné podváhy, tělesná podváha nepatřičně zvyšuje sebevědomí, výskyt amenorhei u dívek až metabolický rozvrat organismu

Sebepoškozování:

–          je agresivní chování člověka, které je nasměrováno proti němu samotnému. Projevuje se zraňováním vlastního těla a je signálem vážného psychického problému

–          projevy:  škrábání, kousání, štípání, zarývání nehtů, bití především hlavou o cokoli co je po ruce nebo pomocí nástroje (nůž, žiletka, jehla, nůžky, provaz, oheň nebo cigareta apod.)

Pro sebepoškozování je charakteristické, že se opakuje, je návykové.. Ve společnosti se o něm mluví velmi málo, s tímto problémem se však potýká mnoho osob, především dospívajících.

Doporučení učitelům

Ve škole situaci řeší tito pracovníci: třídní učitel, školní poradenské pracoviště, vedení školy, rodiče – zástupci, pediatr, pedagogicko-psychologická poradna. Důležitá je včasná intervence u rizikových jedinců (signály: rychlé zhubnutí, časté zvracení, tělesná poranění).  Škola zprostředkuje zpětnou vazbu rodině o některých jídelních zvyklostech o poraněních  žáka (pedagogický pracovník není terapeut). Zprostředkuje kontakt s psychologem nebo lékařem, příp. OSPOD.

Příloha č. 4

Postup školy při omlouvání absence a vzniku záškoláctví 

Postup školy při omlouvání absence a vzniku záškoláctví vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, z vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, z metodického pokynu MŠMT pod Čj. 10 194/2002-14, k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví. Pravidla týkající se postupu školy v případě záškoláctví upravuje Školní řád.

I. Prevence záškoláctví

 (1) Dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování stanoví školní řád. V případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka, se může ředitel školy v dané věci obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán.   

(2) Školní docházku (omluvenou a neomluvenou nepřítomnost) žáků své třídy eviduje třídní učitel. 

(3) Na prevenci záškoláctví se podílí zejména třídní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky školy  a zákonnými zástupci žáka.  Součástí prevence je: 

 a) pravidelné zpracovávání dokumentace o absenci žáků,  

b) součinnost se zákonnými zástupci,  

 c) analýza příčin záškoláctví žáků včetně přijetí příslušných opatření, 

 d) výchovné pohovory s žáky, 

e) spolupráce se školním speciálním pedagogem a institucemi pedagogicko-psychologického poradenství, 

 f) konání výchovných komisí ve škole (TU,VP, ŠspP, ŠMP, ŘŠ)  

g) spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí apod. 

II. Způsob omlouvání nepřítomnosti, řešení neomluvené nepřítomnosti 

(1) Nepřítomnost nezletilého žáka střední školy ve škole omlouvá v souladu s platnými právními předpisy zákonný zástupce žáka; zletilý žák omlouvá svou nepřítomnost sám.   

(2) Střední škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem žáka, resp. praktickým lékařem pro děti a dorost, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo omluvenky vystavené zletilým žákem, a to pouze v případě, že nepřítomnost žáka ve škole přesáhne tři dny školního vyučování.  

 (3) Na dobu nepřítomnosti žáka ve škole, která předchází návštěvě žáka u ošetřujícího lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost, není tento lékař oprávněn vydat potvrzení o nemoci, neboť zpětně nelze jednoznačně a zodpovědně posoudit zdravotní stav žáka.

  (4) Ve zcela výjimečných, individuálně stanovených případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost, o nemoci žáka i v případě nepřítomnosti, která nedosahuje délky uvedené v odstavci 2.   

(5) Školy a zdravotnická zařízení, tedy i praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsou v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, povinni oznamovat orgánu sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že se v konkrétních případech jedná o děti, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje (o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku; o děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo tato práva nevykonávají či jich zneužívají apod.). 

(6) O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel vedení školy na pravidelných pedagogických poradách, následně se tyto informace vyhodnocují. Při zvýšené omluvené nepřítomnosti ověřuje TU její věrohodnost. Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru. Projedná důvod nepřítomnosti žáka a způsob omlouvání jeho nepřítomnosti a upozorní na povinnost stanovenou zákonem. Absenci více než 10 neomluvených hodin řeší výchovná komise (TU ŘŠ, ŠspP, ŠMP, VP, zákonný zástupce nebo zletilý žák) a seznámí zákonného zástupce nebo zletilého žáka s možnými důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti. Provede zápis z pohovoru, do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem nebo zletilým žákem. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu zákonným zástupcem nebo zletilým žákem se do zápisu zaznamená.   

(7) Během období, kdy škola vyhodnocuje neomluvenou nepřítomnost, může ředitel školy v zájmu zjištění pravé příčiny záškoláctví a jejího odstranění požádat o spolupráci odborníky z oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, popř. orgány sociálně-právní ochrany dětí.   

(8) Pozvání zákonných zástupců (zletilého žáka) na jednání školní výchovné komise se provádí doporučeným dopisem. O průběhu a závěrech jednání školní výchovné komise se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší. Případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci (zletilým žákem) se v zápisu zaznamená. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu. V odůvodněných případech bude výchovnou komisí zákonným zástupcům nebo zletilému žákovi navrženo sestavení individuálního výchovného plánu žáka.

(9) Zápisy z pohovorů a jednání školní výchovné komise se ukládají do dokumentace Školního poradenského pracoviště (ŠPP).

III. Výchovná opatření

(1) Výchovnými opatřeními jsou kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. Kázeňská opatření může uložit ředitel školy nebo třídní učitel.     

(2) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy.

(3) Pravidla pro ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

(4) Třídní učitel neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.  Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy.

(5) Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení.

(6) Při projednávání kázeňských opatření bude vždy postupováno individuálně a v závislosti na případných předchozích kázeňských opatřeních.

Příloha č. 5

Strategie předcházení školní neúspěšnosti (jako součást preventivního programu školy)

vydaná v souladu s § 7 odst. 3 Vyhlášky č. 72/2005 Sb., v platném znění

vypracovalo školní poradenské pracoviště ve složení:

výchovný poradce, školní metodik prevence, kariérový poradce, školní speciální pedagog

Školní poradenské pracoviště ve spolupráci s třídními učiteli a ostatními pedagogy pracuje s žáky, kteří jsou ohroženi školní neúspěšností.

Za žáka, který je ohrožen školní neúspěšností,  je považován žák, který je hodnocen stupněm nedostatečným alespoň z jednoho předmětu v 1., 2.  a 3. čtvrtletí.

Školní poradenské pracoviště ve spolupráci s třídním učitelem a ostatními pedagogy zajišťuje žákům se SVP poskytování doporučených podpůrných opatření.  

Vyučující předmětu, ve kterém se žák jeví jako zaostávající, informuje o této skutečnosti třídního učitele. Třídní učitel sleduje průběžně celý školní rok výsledky vzdělávání žáků a na pravidelných poradách předává informace o žácích, kteří jsou ohroženi školní neúspěšností ostatním vyučujícím. Domluví možnosti a opatření vedoucí k nápravě, např.:

–          stanovení přiměřeného obsahu učiva,

–          organizace výuky,

–          motivace žáků,

–          pravidelné úkoly,

–          možnost doučování,

–          podpůrné aktivity (oznámení písemné práce, stanovení termínů zkoušení, umožnění opravného pokusu),

–          využívání podpůrných pomůcek (kalkulačky, nákresy, tabulky…),

–          individuální práce se žákem,

–          doučování (starší spolužáci),

–          zvýšená spolupráce s rodiči apod.

Pokud je nedostačující individualizace výuky a vyučující hodnotí další vývoj jako rizikový, vyučující předmětu, ve kterém žák zaostává, vytvoří ve spolupráci se  školním speciálním pedagogem plán pedagogické podpory.

Každý vyučující má určené konzultační hodiny.  V rámci těchto hodin, po domluvě i mimo ně, umožní žákům individuální konzultace, popř. doučování. Vyučující si vede evidenci konzultací s žáky.

U nově podchycených žáků školní speciální pedagog ve spolupráci s výchovným poradcem zjišťuje příčinu neúspěchu.

Třídní učitel po pedagogické radě v 1. a 3. čtvrtletí prokazatelně informuje rodiče zaostávajících žáků. V pololetí je prokazatelným způsobem informování výpis vysvědčení za první, resp. vysvědčení za druhé  pololetí.

Třídní učitel ve spolupráci se speciálním pedagogem navrhuje na třídních schůzkách rodičům možnosti řešení.  Pokud se rodiče na třídní schůzky nedostaví, vyzve je třídní učitel k projednání situace ve škole.

V případě potřeby školní speciální pedagog nabídne žákovi a zákonným zástupcům zprostředkování odborné pomoci v pedagogicko-psychologické poradně.

Na konci každého pololetí vyučující písemně vyhodnotí výsledky práce se zaostávajícími žáky a spolupráci s jejich rodiči. Písemné vyhodnocení předá výchovné poradkyni.

Příloha č. 6:

Na základě doporučení MŠMT je do preventivního programu naší školy  zahrnuta i problematika poruch autistického spektra

Žáci i pedagogové budou s touto problematikou seznámeni.

KLÍČ pro komunikaci s osobou s autismem

Jak se chovat k osobám s autismem, když se ocitnou v potížích a podlehnou panice? Jak těmto situacím předcházet?

1. Jednej předvídatelně

Vyvarujte se situací, kdy se například – byť s těmi nejlepšími úmysly – dotknete ramene člověka s autismem, aniž by předem viděl, že se tak chystáte učinit.

2. Plánuj

Rozhodně se vyplatí, když předem popíšete, co se bude dít. Člověku s autismem to velmi pomůže v orientaci a snáze přečká i nepříjemný rozhovor.

3. Nekřič

Nikdy na člověka s autismem nekřičte ani nezvyšujte hlas, může to zablokovat komunikaci či vyvolat autistickou krizi. Mnoho lidí s autismem má mnohem citlivější sluch, než si dokážete představit.

4. Ptej se jasně

Formulujte otázky jednoduše a jasně, nejlépe aby bylo možno odpovídat ANO/NE, nepoužívejte příměry a nežertujte. Neklaďte více otázek najednou.

5. Mluv jednoduše

Nepokoušejte se oslnit člověka s autismem svou slovní zásobou. Je lepší mluvit pomalu a spíše v kratších větách a předat sdělení srozumitelně a bez odbíhání. Vyvarujte se řečnických otázek.

6. Buď trpělivý

Pokud člověk s autismem nereaguje na vyřčené, nemusí to znamenat, že odpovědět nechce. Pokud se dlouze rozmýšlí, nepobízejte ho, ale přeformulujte otázku.

7. Rozumět a vědět

Pokud rozumí a přesto se nevyjadřuje, pak je možné, že si v panice nedokáže rozmyslet odpověď. Nebojte se bez afektu zopakovat otázku – pomůžete mu tak se na odpověď soustředit.

8. Jaký je den?

Člověk v autistické krizi může mít zhoršenou orientaci v čase a prostoru – pomozte mu popsáním, co se dělo, děje a dít bude. Pokud váhá při chůzi, tak ho doprovoďte, přestože zná cestu.

9. Omezuj pohled do očí

Každý pohled do očí a zejména navázání očního kontaktu může vyvolat v člověku s autismem nejistotu nebo i paniku.

10. Dej najevo pochopení

Rozhodně neproděláte, když vyjádříte účast. Vyvarujte se ale frází, místo „To přejde“ řekněte raději „Chci vám pomoci“ – bude to srozumitelné a povede to k ujištění, že na to není sám.

Příloha č. 7

Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám vydalo další metodiku k ochraně měkkých cílů „Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle.“ Navazuje na předchozí metodiku Základy ochrany měkkých cílů vydanou Ministerstvem vnitra v roce 2016. Podrobněji pojednává o způsobu vyhodnocení ohroženosti chráněného objektu. 

Správné vyhodnocení ohroženosti je jedním ze základních pilířů kvalitního bezpečnostního systému jakéhokoliv měkkého cíle právě proto, že lze pomocí ní odhalit skutečná ohrožení a jejich konkrétní podobu. Metodika je určena nejen pro bezpečnostní profesionály, ale zejména pro laické vedoucí pracovníky a provozovatele měkkých cílů, kteří rozhodují o rozvoji bezpečnostního systému daného měkkého cíle.

odkaz:https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/vyhodnoceni-ohrozenosti-mekkeho-cile-metodika-ke-stazeni.aspx

Příloha č. 8

Nabídka volnočasových aktivit v Kralovicích

Sportovní vyžití – fotbal, sálová kopaná, florbal, basketbal, nohejbal, aerobic, zumba, tenis, bruslení… (multifunkční hřiště ZŠ Kralovice)

Fitness – široká nabídka cvičení

Besedy – pořádané DM, Městskou knihovnou Kralovice

Městské kulturní středisko –  kulturní a společenské akce, kurzy společenských tanců, kurzy NJ a AJ

Městské kino

DDM Kralovice – široká nabídka kroužků, možnost pomáhat s vedením nejmenších dětí

Základní umělecká škola – hra na hudební nástroj

Příloha č. 9

Slovníček odborných pojmů

Agrese  –  je  útočné jednání vůči druhé osobě, tendence zničit nebo poškodit nějaký objekt

Záškoláctví –   je úmyslné zameškávání školního vyučování, žák se z vlastní vůle, bez vědomí rodičů vyhýbá pobytu ve škole

Šikana – fyzické a psychické týrání a omezování jedince v kolektivu

Kyberšikana – druh šikany, který využívá ICT technologie (mobilní telefony, počítače, e – maily apod.)

Násilí – útoky, napadání, výhružky od jiné osoby s cílem ublížit či získat nad obětí převahu a moc

Intolerance – nesnášenlivost, nerespektování

Antisemitismus – nesnášenlivost, předpojatost vůči židům, etnické skupině nebo rase

Extremismus – vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních norem, vyznačuje se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým principům

Rasismus – ideologie hierarchizující skupiny podle rasového klíče

Xenofobie – strach z neznámého, často označovaná jako strach z cizinců

Homofobie – diskriminace, odpor nebo iracionální strach z homosexuality nebo homosexuálů

Vandalismus – svévolné poškozování veřejného nebo soukromého majetku, které nepřináší pachateli žádné materiální obohacení

Závislostní chování – chování, které vede u člověka k závislosti na návykové látce nebo určité činnosti

Netolismus – chorobná závislost na tzv. virtuálních drogách, kam lze zařadit např. počítačové hry, mobilní telefon, internet nebo televizi

Gambling – chorobná závislost na hraní hazardních her

Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě – na rozdíl od extrémních sportů zde v první řadě jde o vědomé hazardování, o skutečné a dostatečně vysoké riziko smrti nebo zranění. Je to jen jiná forma ruské rulety, při které se nebere ohled na běžné meze, zákony, vlastní ani cizí životy

Poruchy příjmu potravy – jedná se o okruh onemocnění, kam patří mentální anorexie, mentální bulimie a také přejídání spojené s jinými psychickými poruchami, například se stresem

Sekty – pojem sekta označuje náboženskou nebo politickou skupinu, která se odpojila od větší, zavedené skupiny

Sexuálně rizikové chování – je soubor projevů chování, které doprovázejí sexuální aktivity a současně vykazují rizika v oblasti zdravotní, sociální a dalších oblastech. Takové chování může být přitom ve společnosti relativně častým jevem (např. nechráněný pohlavní styk při náhodné známosti, promiskuitní chování nebo rizikové sexuální praktiky)

Seznam použitých zkratek:

CPPT – Centrum protidrogové prevence a terapie

KCVJŠ – Krajské centrum vzdělávání a jazyková škola

PP –  preventivní program

MŠMT ČR – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

NIDV – Národní institut dalšího vzdělávání

NNO – Nestátní neziskové organizace

OSPOD – oddělení sociálně právní ochrany dětí

PrP- primární prevence

PPP – pedagogicko-psychologická poradna

RZS – rychlá záchranná služba

ŘŠ – ředitel školy

SŠ  – střední škola

ŠMP – školní metodik prevence

ŠVP – školní vzdělávací program

VP – výchovný poradce

Příloha č. 10

Seznam audiovizuálních zdrojů

Druh	Název
DVD	Katka- dokument o uživatelce drog
DVD	Mezi stěnami – tematický film o šikaně
DVD	Mezi nimi – tematický film o problematice AIDS
DVD	Sami – tematický film o poruchách příjmu potravy
DVD	Kyberšikana
VHS	Prevence AIDS
VHS	Závislí
VHS	Metody odvykání kouření
VHS	Řekni drogám ne
VHS	Drogy a neurony
VHS	Drogy – video pro pedagogy
VHS	Naučte své dítě říkat ne
VHS	Příběh Jakuba K.
VHS	Rodiče v nouzi
VHS	Očima hadů I., II., III.
VHS	Tereza – intimní zpověď
VHS	Drogová problematiky, sexuální výchova

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 11

Internetové zdroje

Webové stránky:

www.adiktologie.cz

www.msmt.cz

www. prevence-info.cz

www.anabell.cz

www.cppt.cz

www.drogy.net

www.odrogach.cz

www.drogovaporadna.cz

www.streetwork.cz

www.minimalizacesikany.cz

www.linkabezpeci.cz

www.sikana.org

www.sikana.cz

www.e-bezpeci.cz

www.seznamsebezpecne.cz